Děvčátko roztrhlo poslední vrstvu papíru a nadšením vypísklo. Uvnitř krabičky z čirého plastu byl malý bílý Jednorožec, dusající na vrstvě slámy. Jednorožec byl okamžitě vyjmut, objímán, pusinkován a celý Štědrý večer si s ním bylo hráno.
Druhého dne malý Jednorožec vyrostl do velikosti telátka, děvčátko si s ním i nadále hrálo celý den, jezdilo na něm, smálo se a říkalo mu, že ho nikdy neopustí.
Třetího dne Jednorožec dosáhl své dospělé velikosti, tedy velikosti koně. Holčička o něj přestala jevit zájem, protože na ni byl moc velký a starost o něj by ji příliš rozptylovala od dalších, menších a roztomilejších věcí. Rodiče se tedy rozhodli, že takto ne. Jednorožce spláchli do toalety.
Po tomto nevyžádaném tobogánu a následném pádu se Jednorožec probral v temném, vlhce teplém a zapáchajícím místě. Byl v úzké kamenné chodbě a nevěděl absolutně kam se vydat a co si počít. Z jednoho směru chodby k němu dolehl rachot. Pokrčil rameny a vydal se tím směrem. Po chvíli se před ním v dálce objevilo světlo a něco, co by se dalo s trochou fantazie popsat, jako silueta vesnice.
Jednorožec byl již na okraji vesnice, všude zářily neony nepřeberných barev, když v tom se ozvalo z boční uličky: „Hej ty! Naval všechny sušenky a mlíko co máš!“
Jednorožec byl již na okraji vesnice, všude zářily neony nepřeberných barev, když v tom se ozvalo z boční uličky: „Hej ty! Naval všechny sušenky a mlíko co máš!“
To pronesla ošuntělá a špinavá osoba právě vycházející ze stínu. Lupič měl špínou zešedlé bílé vousy a jeho bývalou obtloustlost dávaly najevo visící ochablé laloky kůže. Oblečen byl v potrhaném a kdysi červeném kabátě s bílým lemováním a stejně zbarveným cárem látky na hlavě. Za opaskem měla osoba zastrčenou sklenici ladného tvaru s nápisem Coke, plna byla jakéhosi bílého prášku. V ruce zlosyn držel bílo-červenou tyč s velmi ostře a nebezpečně vypadající špicí. Špice mířila přímo na vyděšeného jednorožce. „Nic nemáš? Nevadí vezmu si ten tvůj pěknej roh! Za to budu mít určitě krabici sušenek a litr mlíka!“ řekl zloduch a vykročil směrem k oběti.
„Co se to tu děje?“ proneslo morče s kloboukem na hlavě, které právě přicházelo tunelem v doprovodu malého krokodýlka. Oba dva se tvářili nesouhlasně, jelikož jim situace byla zcela zřejmá.
„O to se nestarej! A navalte všechno co máte! Potřebuju na dárky!“ osoba začala bodat bílo-červeným ostřím do vzduchu směrem k nově příchozí dvojici. Morče se podívalo na krokodýlka. Souhlasně na sebe kývli. Chlupatější z dvojice rychle sejmul ze zad dvanáctistrunné ukulele a zahrál velmi složitý a neuchopitelný akord. Zvedl se vítr a zdálky začala přicházet složitá a úchvatná melodie. Všem se zatmělo před očima a byli ochromení úžasnou hudbou, která se šířila celými jejich těly.
Po několika minutách se vítr i melodie utišili. Morče otevřelo oči a spatřilo na zemi svázaného a o milost kňourajícího Santa Clause.
„O to se nestarej! A navalte všechno co máte! Potřebuju na dárky!“ osoba začala bodat bílo-červeným ostřím do vzduchu směrem k nově příchozí dvojici. Morče se podívalo na krokodýlka. Souhlasně na sebe kývli. Chlupatější z dvojice rychle sejmul ze zad dvanáctistrunné ukulele a zahrál velmi složitý a neuchopitelný akord. Zvedl se vítr a zdálky začala přicházet složitá a úchvatná melodie. Všem se zatmělo před očima a byli ochromení úžasnou hudbou, která se šířila celými jejich těly.
Po několika minutách se vítr i melodie utišili. Morče otevřelo oči a spatřilo na zemi svázaného a o milost kňourajícího Santa Clause.
„Pojď příteli, doprovodíme tě někam, kde je více bezpečno,“ řeklo morče jednorožci.
Jednorožec poděkoval a zeptal se morčete, co že se právě stalo. Dozvěděl se, že to byl El Chuppanibro, hudební ekvivalent mýtického Yetiho. Občas se v kanálech zjeví, všechny svou hudbou omámí a popřípadě dobro způsobí. Jednorožec pokýval v zamyšlení hlavou a všichni tři se vydali tunelem vstříc záři vesnice.
Jednorožec poděkoval a zeptal se morčete, co že se právě stalo. Dozvěděl se, že to byl El Chuppanibro, hudební ekvivalent mýtického Yetiho. Občas se v kanálech zjeví, všechny svou hudbou omámí a popřípadě dobro způsobí. Jednorožec pokýval v zamyšlení hlavou a všichni tři se vydali tunelem vstříc záři vesnice.